Týkají se vás zálohy na daň z příjmů? Kdy, jak a kam je musíte platit?
Povinnost odvádět pravidelně zálohy na daň z příjmů se netýká všech podnikatelů. Dotkne se vás pouze v případě, že překročíte zákonem stanovené limity. Tyto limity se týkají daňové povinnosti. Jinými slovy výše daně, kterou jste za kalendářní rok zaplatili.
Pokud vaše daňová povinnost, neboli částka, kterou jste zaplatili na dani z příjmů, přesáhla za poslední zdaňovací období 30 000 Kč, spadáte do kategorie podnikatelů, kteří musí zálohy na daň z příjmů hradit.
Povinnost platit zálohy na daň z příjmů vyplývá z § 38a 586/1992 Sb. zákona o dani z příjmů a § 146 280/2009 Sb. daňového řádu. O vzniku této povinnosti vás finanční úřad neinformuje. To, kdy vám překročením zákonných limitů vzniká povinnost hradit zálohy na daň a v jaké výši, si musíte pečlivě hlídat sami.
Jak vysoké jsou zálohy?
Výše záloh na daň z příjmů, a stejně tak četnost plateb se rovněž odvíjí od vaší poslední známé daňové povinnosti, tedy od výše daně, kterou jste hradili na základě posledního podaného daňového přiznání.
Pokud výše daně za poslední zdaňovací období nepřesáhla 30 000 Kč, placení záloh na daň se vás netýká.
Pokud jste za poslední zdaňovací období platili daň z příjmů v rozmezí 30 000 Kč – 150 000 Kč, pak budete platit zálohy na daň ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. Tedy 40 % z poslední odvedené daně za poslední zdaňovací období.
Pokud jste za poslední zdaňovací období měli vyšší daň, tedy nad 150 000 Kč, vztahuje se na vás povinnost platit zálohy na daň ve výši 25 % poslední známé daňové povinnosti. Tedy 25 % z poslední odvedené daně za poslední zdaňovací období.
V závislosti na výši záloh se mění také jejich splatnost, viz tabulka.
| Poslední známá daňová povinnost | Periodicita zálohy | Výše zálohy | Splatnost zálohy |
| 0 - 30 000 Kč | - | 0 Kč | - |
| 30 001 - 150 000 Kč | pololetní | 40 % daňové povinnosti | 15. 6. a 15. 12. |
| více než 150 000 Kč | čtvrtletní | 25 % daňové povinnosti |
15. 3., 15. 6., |
V případě záloh ve výši 40 % daňové povinnosti odvádíte tuto výši daně dvakrát ročně, a to k 15. červnu a k 15. prosinci. Přičemž první záloha je splatná už k 15. červnu daného roku, kdy podáváte daňové přiznání za předcházející rok, ze kterého vám povinnost platit zálohy vzniká.
U záloh ve výši 25 % platíte zálohy čtyřikrát ročně, a to se splatností do 15. března, do 15. června, do 15. září a do 15. prosince.
Příklad: Platba pololetních záloh
V dubnu 2025 podáte elektronicky daňové přiznání za rok 2024. Výše daně, kterou máte na základě daňového přiznání zaplatit, je 40 000 Kč. Žádné další příjmy jste během roku neměli.
Daň ve výši 40 000 Kč zaplatíte na účet finančního úřadu v řádném termínu, tedy do 2. května 2025. Protože je vaše daňová povinnost v rozmezí 30 000 – 150 000 Kč, vzniká vám nově povinnost platit i zálohy na příští daň, a to pololetně
Výše vašich záloh činí 40 % z vaší daňové povinnosti. Těchto 40 % z vašich zaplacených 40 000 Kč činí 16 000 Kč.
Periodicita vašich nových záloh na daň se stanoví od 2. května 2025. Protože budete zálohy platit pololetně, první zálohu ve výši 16 000 Kč musíte odvést finančnímu úřadu do 15. června 2025. Dalších 16 000 Kč pak musíte zaplatit do 15. prosince 2025.
Příklad: Platba čtvrtletních záloh
V dubnu 2025 podáte elektronicky daňové přiznání za rok 2024. Výše daně, kterou máte na základě daňového přiznání zaplatit, je 220 500 Kč. Žádné další příjmy jste během roku neměli.
Tuto daň odvedete v řádném termínu, tedy do 2. května 2025. K vyměření daně dojde rovněž k 2. květnu 2025. A od tohoto data se také stanoví periodicita záloh. Protože je vaše daňová povinnost vyšší než 150 000 Kč, vzniká vám nově povinnost platit i zálohy na příští daň, a to čtvrtletně.
Výše vašich záloh činí 25 % z vaší daňové povinnosti. Výpočet a splatnost těchto záloh bude vypadat následovně:
- 220 500 × 0,25 = 55 125 Kč (zaokrouhleno na celé stovky nahoru 55 200 Kč).
Výše vašich záloh je tedy 55 200 Kč. A tuto částku zaplatíte celkem čtyřikrát. Poprvé musíte částku odvést k 15. červnu 2025, dále pak tu samou částku k 15. září 2025 a k 15. prosinci 2025, a poslední zálohu odvedete k 15. březnu 2026.
Pokud vám daňové přiznání zpracovává poradce, lhůty se mění
Výše uvedené lhůty platí pouze v případě, že si daňové přiznání podáváte sami. Pokud ho za vás zpracovává daňový poradce v prodlouženém zdaňovacím období, tedy do 1. července, lhůty se adekvátně tomu posouvají.
U čtvrtletních záloh tak bude první splatná záloha k 15. září 2025, další k 15. prosinci 2025 a následně k 15. březnu 2026 a k 15. červnu 2026.
Podáváte dodatečné daňové přiznání? Je potřeba zálohy přepočítat
Pokud potřebujete své daňové přiznání změnit a podáváte dodatečné daňové přiznání, je nutné provést i přepočet zálohy na daň z příjmů. Ten se provede s tím, že se uplatní od následujícího dne po termínu podání dodatečného daňového přiznání.
Podle zákona platí tato změna jen pro budoucí zálohy, nikoli pro zálohy, které jste už do doby podání dodatečného daňového přiznání zaplatili.
Zálohové období nemusí trvat přesně 12 měsíců
Zálohové období je období, po které musíte platit zálohy na daň z příjmů. Trvá od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období.
Pro zjednodušení si uveďme praxi na příkladu. Za rok 2024 podáte daňové přiznání v dubnu 2025, přičemž vám vznikla povinnost platit zálohy na daň z příjmů. V roce 2026 ale svěříte podání daňového přiznání svému daňovému poradci. A ten ho za vás podá až 1. července 2026. Vaše zálohové období tak bude trvat od 3. května 2025 (což je den po termínu odevzdání daňového přiznání klasickou formou) až do července 2026. Tedy celkem 14 měsíců.
Co když den splatnosti zálohy vychází na víkend?
Pokud jakýkoliv den splatnosti zálohy na daň z příjmů vychází na sobotu nebo na neděli, posouvá se nejzazší termín na první pracovní den po tomto datu.
Letos se tato změna týká 15. března, který vychází na sobotu. Nejpozdější termín na úhradu kvartálních záloh se tak přesouvá na pondělí 17. března 2025. Tato změna se týká jak podnikatelů, kteří platí čtvrtletní zálohy už na základě daňového přiznání podaného v roce 2024, tak podnikatelů, kteří letos podají daňové přiznání před termínem splatnosti březnové zálohy, tedy před 17. březnem 2025.
Rovněž 15. června vychází na víkend, a to na neděli. Poslední možný den na zaplacení se tak přesouvá na pondělí 16. června 2025.
Zářijový a prosincový termín vychází na pondělí, a tedy zde se nic nemění.
V případě prodlouženého zdaňovacího období se u posunutí záloh na 15. březen 2026 tento termín přesouvá z neděle 15. březen 2026 na pondělí 16. března 2026. Červnová záloha v roce 2026 vychází na pondělí, a tedy u ní se termín nemění.
Kam a jak zálohy na daň z příjmů hradit?
Zálohy se hradí na místně příslušný finanční úřad. Pro placení záloh není potřeba vyplňovat žádný úřední formulář.
Číslo účtu konkrétního finančního úřadu, pod který spadáte, naleznete na webu finanční správy (v tabulce bankovní účty finančních úřadů nejčastěji placených daní). Jako variabilní symbol k platbě zálohy uveďte své DIČ. Pokud DIČ nemáte, uveďte jako fyzická osoba své rodné číslo (bez lomítka), případně jako právnická osoba uveďte své IČ.
Do kterého zdaňovacího období se platba záloh započítává?
Veškeré zálohy na daň, které v průběhu zdaňovacího období zaplatíte na účet finančního úřadu, se započítávají na úhradu daně po podání následného daňového přiznání.
V praxi to znamená, že zálohy splatné v průběhu roku 2024 se započítávají na výslednou daňovou povinnost za zdaňovací období roku 2024. A zálohy zaplacené v roce 2025 se započítávají k daňové povinnosti zdaňovacího období roku 2025.
Pokud vám tedy například vyjde povinnost platit zálohy čtvrtletně, přičemž poslední zaplacená záloha vychází až na březen 2026, bude se březnová záloha vztahovat až k daňové povinnosti za období roku 2026, ne za letošní období.
Jaká specifika mají právnické osoby?
Pokud podnikáte jako právnická osoba, může se vás týkat několik specifik. Pokud například právnická osoba vznikla v průběhu zdaňovacího období a daňová povinnost by se tak týkala zdaňovacího období kratšího (nebo v případě prodlouženého období naopak i delšího) než 12 měsíců, je potřeba daňovou povinnost přepočítat na celé zdaňovací období.
Přepočet se provede následovně. Vaše poslední známá daňová povinnost se vydělí počtem měsíců, za které jste coby poplatník pobírali příjmy podléhající dani. A tato částka se vynásobí 12.
Jaká specifika mají fyzické osoby?
I fyzických osob podnikatelů se mohou týkat různá specifika spojená se zálohami na daň z příjmů. A to zejména v situaci, kdy jste zároveň zaměstnanci.
- Pokud máte příjem i ze závislé činnosti (podle § 6 zákona o dani z příjmů) a dílčí základ daně z této závislé činnosti činil v předchozím roce více než 50 % celkového základu daně, nemusíte zálohy na daň z příjmů platit vůbec.
- Pokud je váš dílčí základ daně v rozmezí 15 až 50 % celkového daňového základu, platíte zálohy pouze v poloviční výši.
- Pokud je váš dílčí základ daně ze závislé činnosti méně než 15 % celkového daňového základu, platíte zálohy podle stejných podmínek, jak je uvedeno výše. Tedy pololetně nebo čtvrtletně dle výše zaplacené daně za loňský rok).
Další specifikum se váě týká v případě, že jste přihlášeni do paušálního režimu. V takovém případě totiž hradíte paušální zálohu, ve které je už zahrnuta i záloha na daň z příjmů. Nic dalšího tak už nehradíte.
V případě, že ale během zdaňovacího období dojde k porušení podmínek paušálního režimu, vzniká vám povinnost podat daňové přiznání. A do něj se z paušálních záloh započítávají pouze částky určené pro zálohu na daň z příjmů.
Co když ukončíte činnost?
Pro fyzické osoby podnikatele, ale i pro právnické osoby platí, že pokud ukončíte činnost, ze které vám zdanitelné příjmy plynuly, nebo vám tento zdroj zdanitelných příjmů zanikl, nejste povinni platit zálohy na daň, a to od splátky následující po dni, v němž došlo ke změně.
Tuto změnu jste však povinni oznámit správci daně podle zvláštního právního předpisu.
Koho se zálohy na daň z příjmů netýkají?
Jak jsme uvedli, zálohy na daň z příjmů se týkají pouze těch fyzických a právnických osob, kteří přesáhli zákonem stanovený limit pro daňovou povinnost. Pro úplnost ale uvádíme, kdy zálohy naopak neplatíte:
a) pokud vaše poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30 000 Kč,
b) pokud podnikáte prvním rokem,
c) pokud jste zároveň i zaměstnanci a splníte příslušné podmínky (zálohy odvádí zaměstnavatel, pokud nemáte příjmy plynoucí ze zahraničí a nemáte současně jiné příjmy podléhající dani),
d) pokud jde o obec nebo kraj,
e) pokud zemřete. Ode dne vaší smrti zaniká povinnost zálohy hradit.
Příklad: Povinnost platit zálohy nevzniká
Paní Veselá si založila živnost v červenci 2024. Za zdaňovací období roku 2024, tedy od července do prosince, jí vznikla povinnost zaplatit daň z příjmu ve výši 27 000 Kč. Žádné další příjmy v průběhu roku neměla.
Protože paní Veselá podniká jako fyzická osoba, nebude se u ní provádět přepočet daňové povinnosti na celých 12 měsíců. Pracuje se pouze s její výslednou výší daně.
Daňová povinnost paní Veselé nedosáhla hranice 30 000 Kč, a proto zaplatí pouze daň z příjmů, která jí vyjde na základě podání daňového přiznání v roce 2025. Zálohy na daň z příjmů fyzických osob platit nebude.