Kdy je pro vás povinné mít pojištění odpovědnosti zaměstnavatele?
Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele musíte mít sjednané v případě, že zaměstnáváte pracovníky v pracovním poměru. Je přitom jedno, zda zaměstnáváte pouze jednoho, nebo padesát zaměstnanců. Už i jeden jediný pracovník v zaměstnaneckém poměru vám zakládá povinnost si pojištění odpovědnosti sjednat.
Toto pojištění má své opodstatnění. Pokrývá odpovědnost za škody, které u vašich zaměstnanců mohou nastat při výkonu jejich pracovních činností. A to jak na zdraví, tak na majetku.
Pojištění ale není určeno pouze pro vaši ochranu coby zaměstnavatele. Slouží především jako ochrana práv a zájmů zaměstnanců. Pokud totiž dojde k pracovnímu úrazu nebo nemoci, měli byste jakožto zaměstnavatel mít prostředky na náhradu vzniklé škody. A není přitom vůbec důležité, jestli příčina nehody byla na vaší straně, nebo na straně vašich zaměstnanců.
Pojištění se vztahuje pouze na zaměstnance, kteří uzavřeli pracovněprávní vztah dle zákoníku práce na základě:
- pracovní smlouvy, nebo
- dohody o pracovní činnosti (DPČ), nebo
- dohody o provedení práce (DPP).
Pojištění se naopak nevztahuje na společníky, jednatele a členy statutárních orgánů, kteří pobírají odměnu za výkon funkce podle zákona o obchodních korporacích.
Jak pojištění odpovědnosti upravuje zákon?
Povinnost mít uzavřené pojištění odpovědnosti zaměstnavatele je upravena v zákoně č. 262/2006 Sb., tedy v zákoníku práce. Tento zákon v § 106 uvádí, že jakožto zaměstnavatel jste povinen zabezpečit pojištění odpovědnosti za škody způsobené při výkonu práce.
Zákonná povinnost sjednat si pojištění vyplývá také ze speciálního právního předpisu, konkrétně je tato problematika upravena ve Vyhlášce 125/1993 Sb.
Na toto pojištění se smlouva neuzavírá
Nenechte se zaskočit tím, že se na toto pojištění odpovědnosti neuzavírá pojistná smlouva. Je to tak v pořádku. Protože vzniká ze zákona povinnost toto pojištění mít, stačí se pouze u příslušné pojišťovny nahlásit jako zaměstnavatel. A to můžete udělat i přes webový formulář.
Jak se vypočítá vaše pojistné?
Výši pojistného si musíte vypočítat sami. Není to však nijak těžké. Stačí, když se budete řídit Odvětvovou klasifikací ekonomických činností (OKEČ). Podle ní vynásobíte příslušnou sazbu dle převažující činnosti se základem, který je shodný s vyměřovacím základem pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
Základem pro výpočet pojistného je pak souhrn vyměřovacích základů za uplynulé kalendářní čtvrtletí všech zaměstnanců, které jste v tomto období zaměstnávali.
Jak se začlenit správně podle kódu OKEČ?
Abyste měli jistotu, že jste se správně začlenili do příslušného kódu činnosti OKEČ, využijte metodickou pomůcku. Tou je „převodník činností CZ-NACE“, který je dostupný na stránkách pojišťovny Kooperativa.
Níže v tabulce uvádíme příklady sazeb pojistného podle převažující činnosti vykonávané zaměstnavatelem:
| Z vyměřovacího základu v ‰ | Ekonomická činnost |
| 50,4 | dobývání černého uhlí včetně výroby černouhelných briket, dobývání a úprava uranových a thoriových rud |
| 9,8 | výroba masa a masných výrobků; zpracování ryb a rybích výrobků; výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků; výroba pilařská a impregnace dřeva, stavebnictví |
| 8,4 | lesnictví, výroba cukru; výroba nápojů; výroba stavebně truhlářská a tesařská; výroba dřevěných obalů, výroba strojů a přístrojů; výroba kabelů a vodičů; pozemní doprava; veterinární činnost |
| 7 | zemědělství |
| 4,2 | pohostinství a ubytování; cestovní kanceláře, průvodcovská činnost; telekomunikace; školství; zdravotnictví; sociální činnost, zpracování tabáku, letecká doprava, činnosti v oblasti nemovitostí, veřejná správa, právní poradenství, daňové poradenství, podnikatelské poradenství, účetnictví |
| 2,8 | reklamní činnosti; fotografické služby, peněžnictví, pojišťovnictví, činnosti knihoven, výzkum a vývoj v oblasti humanitních, společenských věd, kadeřnické a jiné služby pro ošetření těla |
| 10,5 | činnosti jinam nezařazené, ve kterých se zejména pracuje s výbušninami, radioaktivními látkami, radonem, infekčním materiálem, jedy; činnosti ve velkých výškách nebo hloubkách |
| 5,6 | ostatní ekonomické činnosti |
Kompletní výčet sazeb pojistného je dostupný v Příloze č. 2 k vyhlášce č. 125/1993 Sb.
Jak se pojistné platí?
Pojistné se hradí za kalendářní čtvrtletí do konce prvního měsíce daného čtvrtletí. V praxi to vypadá takto:
- pojistné za I. čtvrtletí je splatné do 31. 1.,
- pojistné za II. čtvrtletí je splatné do 30. 4.,
- pojistné za III. čtvrtletí je splatné do 31. 7. a
- pojistné za IV. čtvrtletí je splatné do 31. 10.
Na pojišťovnu nemusíte dokládat žádný kvartální ani roční přehled. V uvedených termínech pouze odešlete platbu.
POZOR: Poprvé platíte dvakrát
Je potřeba dát si pozor na to, že první pojistné je splatné 2×. Jednou zpětně za období, které uplynulo a v němž už jste sice byli pojištěni, ale nemohli jste pojistné zaplatit, protože vám nebyly známy vyměřovací základy. A podruhé pak dopředu na následující pojistné období (další čtvrtletí) tak, jak uvádíme výše v rozpisu. Obě platby si vypočítáte z prvních získaných vyměřovacích základů.
Pokud zaměstnáváte pouze zaměstnance na základě dohody o provedení práce bez účasti na sociálním pojištění, platíte jen povinné minimum pojistného v hodnotě 100 Kč za každé čtvrtletí.
Opožděná platba vyjde draho
Tyto platby je dobré si hlídat a zaplatit je vždy včas. Nezaplatíte-li totiž pojistné řádně a včas, zvyšuje se dlužné pojistné o 10 % dlužné částky za každý započatý měsíc prodlení. Na dlužné pojistné vás bohužel pojišťovna nijak neupozorní, musíte si vše hlídat sami.
Pojistné se platí na účet 40002–50404011/0100. Jako variabilní symbol se použije vaše identifikační číslo zaměstnavatele.