Jaké jsou rozdíly mezi plátcem a neplátcem DPH?
Když se rozhodnete podnikat, stojí před vámi i otázka, zda se stanete či nestanete plátcem DPH. Pokud překročíte zákonem stanovené limity, musíte se stát plátcem ze zákona. Jindy se můžete rozhodnout dobrovolně, čemu dáváte přednost.
Zatímco pro jednoho podnikatele může být výhodnější jeden režim, pro druhého ten opačný. Přinášíme proto přehled povinností a výhod či nevýhod, abyste se mohli co nejlépe rozhodnout.
Jaké jsou povinnosti a možnosti plátce DPH
Plátcem DPH se automaticky stane každý podnikatel, který v daném kalendářním roce překročí obrat ve výši 2 milionů korun. Případně ten, kdo se jím rozhodne stát dobrovolně.
Plátce DPH má ze své podstaty povinnost vést evidenci o DPH a následně ji odvádět státu. Na všech vystavených fakturách také musí DPH připočítat. A pochopitelně také uvádět všechny náležitosti daňového dokladu.
Na druhou stranu si může uplatnit odpočet DPH ze všech přijatých plněních, tedy ze všech zakoupených služeb či zboží.
Plátce má také povinnost podávat daňové přiznání, kontrolní hlášení a v případě obchodování s EU také souhrnné hlášení. V závislosti na tom, jak velké má daný plátce obraty, musí tyto informace podávat měsíčně, případně čtvrtletně. Kromě toho si musí plátce veškeré daňové doklady uchovávat po dobu 10 let.
Všichni plátci DPH jsou také vedeni v registru plátců DPH, kde jsou kromě základních údajů uvedeny i jejich používané bankovní účty.
Jaké jsou povinnosti a možnosti neplátce DPH
Oproti tomu neplátce DPH si tuto daň vůbec neúčtuje. To znamená, že si o DPH nenavyšuje cenu prodávaného zboží či služeb a ani tuto daň neuvádí na svých fakturách. Z toho plyne, že si ani nemůže uplatnit odpočet DPH z přijatých faktur.
Protože jde o neplátce DPH, nemá tak povinnost podávat daňová přiznání ani žádná jiná hlášení související s DPH. A pochopitelně nemá ani povinnost schovávat si daňové doklady pro účely DPH.
Na druhou stranu si však musí povinně hlídat svůj obrat. A v případě překročení stanoveného limitu se musí stát plátcem DPH ze zákona.
Jak funguje identifikovaná osoba?
Jakýmsi specifickým režimem v souvislosti s DPH je identifikovaná osoba. Tou se podnikatel stává v případě, že není plátcem DPH, ale obchoduje s podnikateli z jiných států EU za splnění určitých podmínek.
Tento neplátce následně funguje v obou režimech. V rámci České republiky se nadále chová jako neplátce DPH, ale ve vztahu se zahraničím vystupuje jako plátce DPH.
Na rozdíl od plátce DPH si ale identifikovaná osoba nemůže uplatnit odpočet DPH z přijatých plnění.
Kdy se vám co vyplatí?
Každý z režimů pro vás může být za určitých podmínek výhodný. Pokud víte nebo tušíte, že za kalendářní rok nepřekročíte obrat 2 miliony korun a zároveň poskytujete zboží nebo služby koncovým zákazníkům, může pro vás být výhodnější být neplátcem DPH. Díky tomu totiž můžete svým zákazníkům poskytovat své výrobky nebo služby levněji.
Pokud jsou ale vaši zákazníci převážně podnikatelé, kteří jsou sami plátci DPH, je pro vás plátcovství DPH skoro samozřejmostí. Jinak se totiž na trhu sami znevýhodňujete. Pokud by od vás totiž vaši zákazníci – plátci DPH – nakupovali zboží nebo služby, nemohli by si sami uplatnit odpočet DPH. A to z důvodu, že vy nejste plátce DPH. Nakupovat proto zboží či služby u vás se tak pro ně stává dražší a méně výhodné.
Příklad: Plátce DPH nakoupí službu od plátce DPH za celkovou cenu 12 100 Kč. Částka 10 000 Kč se zaúčtuje do nákladů nebo výdajů a zbylých 2 100 Kč představuje DPH, které si plátce může nárokovat zpět.
Příklad: Plátce DPH nakoupí službu od neplátce DPH za celkovou cenu 12 100 Kč. Celá částka se zaúčtuje do nákladů nebo výdajů a plátce si nemůže uplatnit odpočet DPH. Nákup se tím pro něj stává méně výhodným, než kdyby nakoupil danou službu od plátce DPH, viz příklad výše.